Rekonstrukce starých budov a proč je to výhodné

Už jste se někdy procházeli po ulici a při pohledu na nepříliš udržovanou nemovitost vás napadlo “pěkná budova, s tou by se dalo něco dělat”? Dostala se vám pak někdy taková budova do rukou? Možností, jak s ní naložit, je nesčetně – mezi nimi například rekonstrukce. Ne každý se ale do něčeho takového chce pustit a pokud má dotyčný přece jen jiný názor, nemusí se případná oprava vždy zcela vydařit. Přesto existuje mnoho důvodů, proč dát staré budově ještě šanci.

V jakém případě?

To, zda je možné, výhodné, či naprosto nezbytné se do rekonstrukce budovy pouštět, ovlivňuje mnoho faktorů. Rozdíl je například mezi rozsáhlejšími budovami ve městech a rodinnými domky. Je proto hned v úvodu potřeba říct, že v tomto článku se zaměříme zejména na bytové a podobné městské stavby

I mezi nimi jsou rozdíly – z nich nejvýraznější je ten, zda budova, kterou vlastníte, spadá pod památkovou ochranu, či nikoli. Pokud je nemovitost památkově chráněna, budete muset samozřejmě dodržovat pokyny Národního památkového ústavu. Pokud ne, má majitel v rozhodování vesměs naprostou volnost (pomineme-li fakt, že do rekonstrukce bude nevyhnutelně mluvit i stavební úřad). 

Dalšími rozdíly může být pochopitelně stav budovy, její účel a účel přestavby, umístění a tak podobně, neboť ne vždy je možné danou budovu zachránit. To vše musí majitel při rozhodování, jak s budovou naloží, zvážit.

Proč?

Možná si říkáte “pokud bych měl mít volnost v rozhodování o tom, jak se svou stavbou naložím, proč bych ji neměl/a bourat”? Odpověď nemusí být na první pohled zřejmá, ale pokud jste se někdy v životě navštívili Vídeň, určitě vás uchvátila nejen místní kultura, historické památky, kuchyně, kvalitní servis, ale také architektura v centru města. Asi byste proto jen těžko představili, že by velká část těchto půvabných staveb zmizela a nahradily je například prosklené kancelářské budovy nebo obchodní domy. Dozajista by tím Vídeň přišla o svého genia loci, který ročně přiláká miliony turistů a nových obyvatel. 

Bohužel například Brno nemá kvůli administrativní chybě ještě z roku 1988 dostačující ochranu památek, čímž trpí mimo jiné na památky už tak poměrně chudá tvář města. Právě tato chyba způsobila, že do dnešní doby mělo Brno podle odhadů přijít až o 1 400 kulturních památek, což je přibližně jedna třetina celého památkového fondu. I to je – vedle jiných faktorů – do určité míry důvodem, proč na mnoho lidí moravská metropole působí nezajímavě či dokonce nevzhledně. Město, které nikdy nemělo moc památek, na které by lákalo fascinované turisty, tak dodnes přichází i o stavby, které by jinde byly chráněny. K zemi kvůli tomuto problému jde k zemu například neorenesanční dům v Lidické ulici, v němž pobývala mimo jiné slavná rodina Tugendhatů. Na jeho místě by měla v budoucnu stát moderní desetipodlažní budova. 

Rekonstrukce staré nemovitosti může být nákladná, ale z dlouhodobého hlediska zároveň dobrá investice.

Vzhledem k probíhající bytové krizi a nedostatku bytů je každé místo drahé, takže si možná leckdo položí otázku, proč tedy budovy zachovávat. Jistě ale víte, že i prostředí, v jakém se stavba nachází, může mnoho faktorů ovlivnit – mimo jiné cenu nebo typ kupců a nájemníků, Jistě, v této době člověk nepohrdne (téměř) ničím, nicméně osoba, která si bude moci volit mezi koupí bytu  na Křenové nebo na Kobližné ulici, si patrně – pokud nebude vázána cenou – vybere spíš okouzlující Kobližnou v centru města. Ceny bytů a výše nájmů v ne tak atraktivních lokalitách tak samozřejmě budou nevyhnutelně klesat, což se může podepsat i na skladbě obyvatel. Ne vždy se totiž do levnějších bytů budou chtít stěhovat jen zoufalí studenti. Přitom na to, jak naše prostředí bude vypadat, máme vliv i my sami. 

Ostatně pokud byste chtěli nabízet svoji nemovitost i cizincům, z nichž například ti z USA, Kanady, Austrálie, východní Asie či západní Evropy jsou ochotni připlatit si za kvalitu, kde by podle vás raději bydleli? V domě/oblasti s autentickou středoevropskou architekturou, kde si můžou denně pořídit nespočet okouzlujících fotek na svůj Instagram a chlubit se výhledem? Nebo raději v moderním domě, který jako by z oka vypadl těm, co znají ze své země? Je to individuální, ale mnoho cizinců touží získat spíš zkušenosti s něčím novým, co z domova neznají.

Nejvíce zachování původní zástavby ocení mladší generace, která vidí kouzlo i v brownfieldech (tj. staré nevyužívané industriální budovy). Na to myslí i autoři studie pro výstavbu nové městské třídy v brněnské části Zábrdovice, kteří se rozhodli velkou část budov – včetně poněkud nevzhledné chladírenské věže – zachovat a přestavět tak, aby odrážela jak současnost, tak industriální minulost oblasti.

Střípky z našeho know-how, rady, tipy, triky

Přihlaste se k newsletteru Foreigners Majitelům.

Jak rekonstruovat?

Pokud jste se tedy nakonec rozhodli, že svoji budovu zrekonstruujete, jaké máte možnosti? Je asi jasné, že jich na výběr vlastně moc nebude. Můžete si totiž buď zvolit mezi konzervací nebo částečnou přestavbou. V případě konzervace jde o zachování původní podoby budovy, kdežto částečná přestavba znamená – jak název napovídá – určitou úroveň modernizace. V případě, že budete chtít zvolit částečnou přestavbu, je ideální poradit se s dobrým architektem. Pokud se rozhodnete šetřit, může být výsledek sice funkční, ale přesto nevydařený, což opět může ovlivnit podobu okolí a tím pádem cenovou hladinu nemovitostí v dané oblasti. Budova tak může nakonec nabýt takovou podobu, jakou získala po rekonstrukci budova školy v Kamenných Žehrovicích, která byla postavena ve stylu historismu a secese. Kritiky se dostalo strůjcům nevydařené přestavby ze strany odborné i neodborné veřejnosti. Přitom s dobrým architektem i kombinace starého a moderního může vypadat dobře a upoutat pozornost pozitivním způsobem. To navíc neplatí pouze v případě méně nápadných přestaveb, kdy se architekt pokusí například nástavbu domu co nejvíce sladit s původním základem, ale i v případě, že se rozhodne rozdíl mezi novým a starým naopak zdůraznit, s čímž vesměs souhlasí i památkáři. Mezi takovéto vydařené rekonstrukce patří například karlínské Corso nebo budova mikulovské pošty a jako inspirace mohou posloužit i Sovovy mlýny, kde sídlí Museum Kampa.

Tady je opět potřeba připomenout, že o tom, zda bude muset majitel budovu přímo konzervovat nebo bude mít naopak možnost přikročit k nějakým stavebním úpravám, ovlivňuje památkový ústav.

Obecně ovšem platí, že pokud jste majitelem nějaké starší budovy, je dobré své záměry předem probrat i s památkovým ústavem, který za památkovou péči ve vašem městě zodpovídá, a to i v případě, že to není přímo vyžadováno.

Už jste si pořídili vlastní nemovitost a chtěli byste, abychom se vám postarali o nájemníky? Vyberte si jeden z našich balíčků pro majitele nemovitostí!

Zdroje: CentrumNews.cz, iDnes.cz článek I a článek II, SeznamZprávy.cz

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Anna Minjaríková

Anna Minjaríková

Milí pronajímatelé, jmenuji se Anna Minjaríková a k Foreigners jsem se připojila proto, abych mohla pomáhat cizincům, kteří zde již žijí, nebo se sem plánují přestěhovat. Vyrůstala jsem na české poměry ve velmi multikulturním prostředí, takže vím, po čem srdce cizinců obvykle prahnou a co potřebují ke štěstí :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *